Vánoční tradice včera a dnes

Na internetu se mi při věčném brouzdání podařilo narazit na článek, věnovaný tradicím, které se na Vánoce dříve dělaly. Některé známe dodnes, některé se úplně vytratily a o některých zřejmě uslyšíte jako já poprvé.

Takže si teď prosím oblečte svetr se sobem, ohřejte si svařák, nalaďte si Vánoční koledy na youtube a začťete se do toho, jak by takové tradice vypadaly dnes.

ÚPS (úvodníkové poslední slovo) V původním článku je pár gramatických chyb, které jsem pro zachování citace neopravoval. Pokud nějakou chybu najdete v mém článku, zřejmě se jedná o citaci... 

ÚPS2: Jako bonus vás budou článkem provázet ty nejkýčovitější obrázky, jaké jsem na internetu našel. To aby to nebylo líto těm, které letos nikdo v žádných na FCB neoznačil.

Dříve: „Nejznámější tradicí bylo rozkrajování jablíček. Objevila-li se hvězdička, znamenalo to štěstí, byl-li tam ale kříž, znamenalo to smrt nebo vážné onemocnění.“

Dnes: Pokud se někomu v té hromadě bramborových salátů, kopě chlebíčků, pěti krabicích cukroví a litrů Coca-Coly podaří najít jablko, tak gratuluji.

Dříve: „Další jablíčkové kouzlo bylo důležité pro hospodáře. Ten vzal dvanáct jadérek, které vložil do misky s vodou. Kolik jich vyplavalo na hladinu, tolik se dalo v příštím roce očekávat suchých měsíců.“

Dnes: Vezmete vodu z PET lahve, protože vodu z kohoutku už téměř nikdo nezná. Vylijete ji do misky a vložíte do ní 12 jadérek. Kolik z nich z té chemie nezmutuje a nezačne žít vlastním životem, tolik vás čeká v příštím roce suchých měsíců.

Dříve: „Na Štědrý večer neměl mít nikdo u sebe žádnou cizí věc, protože by ho v dalším roce čekala smůla a neštěstí.“

Dnes: Ta hromada DVDček s filmy, či hrami, které jste si od přátel půjčili na týden (tedy na dobu neurčitou) vám zajistí příjemný příští rok.

Dříve: „Svobodné a nezdané dívky nezapomínaly na házení pantoflem. Postavily se zády ke dveřím, do pravé ruky vzaly pantofel nebo jinou vhodnou obuv a hodily ji za sebe. Mířil-li střevíc špičkou ke dveřím, očekávala se svatba a odchod z domu, špička v opačném směru znamenala nejméně jeden další rok zůstat “na ocet”.

Dnes: „Svobodné a nezadané dívky v první řadě vybírají jednu ze 40ti párů bot, které mají. Nakonec vyberou tu nejhorší ze všech, aby se neotloukla při házení. Neodpustí si poznámku o tom, že mají těch botou nějak málo a hodí ji za sebe. Pokud míří střevíc špičkou ke dveřím, dívka leží na zemi špičkami mířenými ke stropu, špička v opačném směru znamená další rok plný bezstarostného života.“

Dříve: „Zapomenutým slovanským zvykem bývalo namazat si na Štědrý den tváře medem. Tím si každý zajistil, že ho po celý příští rok měli mít všichni rádi.“

Dnes: Novým slovanským zvykem je namazat se na Štědrý den medovinou. Tím si každý zajistí, že ho po celý příští rok nebude mít nikdo rád.

Dříve: „Známým věštěním bývalo i klepání na kurník. Ozval-li se děvčeti nejdříve kohout znamenalo to, že se dívka vdá do roka. Ozvala-li se nejdříve slepice, dívka měla zůstat svobodnou.“

Dnes: Kurník má dnes už málokdo, dívky tedy musí zaklepat o půlnoci na sousedy. Pokud pošle dívku do p.dele sousedka, do roka se vdá za souseda. Pošle-li ji do prde.e soused, má po ptácích.

A teď něco k pověrám u štědrovečerní večeře, některé byly ujeté i ve své době a dovolil jsem si to okomentovat po svém.

„Podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů.“

To se dodržuje dodnes, kvůli rozmazleným dětem, vegetariánům a veganům je na štědrovečerním stole devatero pokrmů, aby se najedli všichni.

„Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná.“

Zbytky jídla jsou vyhazovány do popelnice, zřejmě, aby se měli popeláři dobře.

„Když hospodyně připálí vánočku, bude o vánocích stonat.“

No to ano, když ji manžel jednu vlepí…

„Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.“

To je pravda, pokud si šlápnete na bosý na sekeru, tak vás pak nebude mít co bolet.

„Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí.“

A žaludeční křeče…

„Kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze.“

A toho se nedrží ostatní lidé, protože mu páchne peněženka rybinou.

A nakonec, co byste na Vánoce měli nebo neměli dělat, abyste si zajistili štěstí v neštěstí?

Co přináší smůlu?

„před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily“

„na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal“

Takže se letos na to vyšívání vykašlete a nechte dobytek smrdět jak dobytek…

„na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod“

Ano, raději ji vůbec neodpovídejte na smsky nebo ji pošlete do háje. To bude určitě znamenat dlouhý a krásný vztah.

Co přináší štěstí?

„když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci“

Dnes vás čeká tak maximálně pokuta za rušení nočního klidu a nedovolené držení zbraně.

Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu.

Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí

Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek

Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim

Letos připadá boží hod na čtvrtek, takže zřejmě nebude příští rok žádný med, málo vína, málo režné a bude opět hnusné léto a horká zima, ale nezoufejte! Namastíte si totiž kapsu prodáním dobytku!

Veselé Vánoce a příští rok se sejdeme s dobytkem Aukru!